pátek 30. září 2011

Den poslední: Hvar/Hvar - Šolta/Rogač

Po včerejším ponocování jsme vstávali vláčně. I já, takž moji ranní roli vařič čaje převzal Dobra. Probrala mne až sprcha. Po snídani následovala invaze na gumáku do města. Někteří sice měli plány jít na pevnost, ale plány jiných jít rovnou do hospody převládly. A to jsem je fakt nepřesvědčoval. V kavárničce jsme s Patrickem ověřili teorém, že dvě tullamore jsou fakt lepší než jedna tullamore, a najednou byl čas se vrátit na loď. Nějak to dopoledne uteklo a byl čas vyrazit do maríny na Šoltě. Server Aladin nám sliboval 20 mil motorování v mírném protivětru, ale naštěstí pro nás se poprvé zmýlil. Foukala příjemně od SZ asi 15-20 a my jsme mohli 6-7 uzly uhánět ke Splitským Vratům. Dokonce jsme před nimi ani nepřibrzdili. Moře bylo plné jachet, které uháněly Vraty dál do Splitu a dalších domovských marín. I po otočení na S podél pobřeží Šolty to pořád hezky jelo, takže jsme doplachtili až k zátoce městečka Rogač. Zároveň jsme si my goisti uvědomili, že jsme něco prošvihli a tak Miira s Jardou rozehráli 2.ročník Jadranského poháru a záhy si favorit Miira připsal první bod.
Celé odpoledne pod plachtami - fakt krásné rozloučení s mořem. Ve frontě u benzínky jsme se pustili do pozdního oběda aneb Patrickova pekáčku roastbeef mojito.Hlavní ingrediencemi totiž byly špalek masa, máta a rum. Vynikajíci, jak jinak - prostě obrovská tečka za Patrickovým kulinářským týdnem. Dobra se vyjádřil, že poprvé na této akci bylo jídlo na lodi lepší, než na břehu.

Během oběda jsme nejen natankovali, ale i přistáli. Tím se trošku utišil ten bolavý pocit, když se naposled přiváže loď. To je jako by vám najednou ustřihli křídla...
Druhá loď se snažila o rychlý check-out, protože chtěli stihnout trajekt 18:30, což se jim přes pečlivou kontrolu lodí nakonec povedlo. Stejnou lodí nás opustil I Dobra, který spěchal na kontinent za rodinou a tak jsme na poslední chobotnicovou večeři zůstali bez kapitána. Závěru večera ovšem předcházelo částečné vyklizení lodi včetně konzumace poslední lahve rumu. Zbytek jsme dopíjeli ještě po večeři a když jsme v jednu s Jardou zůstali sami, byl ten nejlepší čas na další pohárovou partii. I zde zvítězil favorit a tak mne ráno čeká finále s Mirkem.

Žádné komentáře:

Okomentovat