Ráno jsem začal úklidem. Včera už nebyl morál, šlo se spát poměrně brzy. Počasí pěkné, možná až moc, dnešek neslibuje žádný vítr, rekreanti na plážích mohou být spokojeni. Foukat prý začne až pozítří. Kapitáni stanovili jako dnešní cíl městečko Komiža na ostrově Vis. Pojedeme tedy opět ve stopách naší první cyklojachty, my tenkrát dopluli do hlavního městečka Vis a do Komiži dorazili na kolech. V Komiže prý někde dělaj skvělého tuňáka, připadá mi to jako důstojný smysl dne.
Po vyplutíze zátoky opravdu nefoukalo a tak jsme na motor vyrazili směr Splitska Vrata, které tvoří hlavní jižní výjezd ze Splitského zálivu. Za pěkného počasí Dobra usoudil, že je vhodný čas na nácvik MOB (man over board), prozatím bez plachet. Než jsme si vyzkoušeli všichni,jak správně najet k nešťastníkovi (zde simulovaného fendrem), uběhlo půl hodiny. Setrvačnost je docela nepříjemný pán, když se s ní neumí pracovat. Mezitím se trošku zvednul vítr, skoro na 5 uzlů, což nám posloužilo jako záminka pro vyzkoušení naší doplňkové výbavy - genakru. Dobra s Patrickem chvilku koumali jak, ale podařilo se a vedle kosatky ozdobila naši loď modrá roura, ze které se postupně jejím srolováním nahoru vykulil modrožlutý balon genakru. Mělo to jedinou vadu - přestalo mezitím foukat a celá akce posloužila opět jako nácvik. A když nefouká, tak se koupe. Nejprve jen tak zaplavat kolem lodi a pak pro zájemce na laně za lodí. Jarda se udržel až do 5,2 kts.
A zatímco jsme se takto bavili, Patrick založil do trouby pekáč plný kuřecích stehen naložených v česneku a čerstvém rozmarýnu. Kolem druhé bylo hotovo a ani nám nevadilo, že Patrick nakupoval zásoby pro původní posádku, čili šest lidí a navíc Míra má bezčesnekovou dietu. Nezbylo nic.
Po obědě se zvednul trochu vítr a tak jsme se místo siesty pokoušeli jachtit. No nic moc, když se zadařilo, tak jsme jeli max. 3 uzly. Po průjezdu kolem západního mysu Visu jsme plachty sbalili a kolem čtvrté už jsme se vázali na bójku v zátoce u města Komiža.
Připravili jsme výsadkový gumák, tj. dali ho ze střechy na vodu a namontovali motor. Po chvíli dorazila I druhá loď a potvrdili jsme si původní plán, tj. výlet za tuňákem. Jak řekli - udělali. Když jsme dorelaxovali k určené hodině, přepravili jsme se na pevninu. Tuňák byl skvělý a plato s devíti porcemi vypadalo impozantně. Takhle skvostnou večeři jsme museli zakončit doutníkem.
Večerní uličky městečka byly dost fotogenické a hezky nasvícené. Brácha mi odhalil jednu funkci mého foťáku, o které jsem ani netušil a dìky níž se povedly dost slušné noční záběry.
Napluto 31,3 nmi.
Žádné komentáře:
Okomentovat